Jak zvládat životní krize 2/2

Když se řekne slovo krize, většina lidí si představí nepříznivou či nějak vyhrocenou situaci. Krize jsou však přirozenou součástí životního cyklu. Když přicházejí, nesou s sebou v první vlně smutek, strach, obavy a jiné nepříjemné pocity. Nějaký čas přetrvávají a zkoušejí nás z toho, co jsme se dosud od života naučili. Obnažují a ukazují nám naše nitro, svítí i do nejtemnějších koutů naší duše. Pak zase popleněné území opouštějí a nám se postupně vrací síla, naděje a víra v lepší budoucnost. Existuje způsob, jak zdárně překonat tato obtížná období a neoslabit se příliš nepříznivými okolnostmi?

V drtivé většině případů jsou životní krize lidmi přijímány negativně. Bezpochyby se vždy jedná o velmi náročnou životní situaci. Při bližším ohledání však zjistíme, že v sobě vždy skrývá potenciál možného růstu do budoucna. Může vést ke změnám životních okolností a „restartovat“ náš život do jiné, snad lepší kvality. Posunout nás či vrátit o vývojový stupeň. Zda postoupíme na vyšší schůdek osobního růstu, či sestoupíme o jeden či více stupňů níže, je v našich rukou.

Co je to životní krize

Životní krize může být definována jako rozhodná chvíle, bod zlomu ve smyslu zhoršení situace nebo naopak změny k lepšímu. Za krize označujeme zátěžové situace, které změní náš doposud poklidný život. Mohou to být těžké nemoci naše či našich blízkých, ztráta zaměstnání, vážné finanční či existenční potíže, vztahové problémy, rozchod, úmrtí blízkého člověka, přírodní či živelná katastrofa, zážitek násilí, loupežné přepadení, vážná autonehoda. Krize je provázena negativními citovými prožitky, je narušen pocit jistoty a bezpečí, objevují se pocity bezmoci, úzkosti, zoufalství, ochromení, beznaděje. Uvažování, vyhodnocení situace, chování a jednání může být zkratkovité a neadekvátní. Tyto těžké chvíle doprovází rozpad a ztráta starých adaptačních mechanismů a hledání nových, fungujících způsobů, jak krizi zvládnout.

Nově nahlédnout na souvislosti

Abychom mohli přijmout fakt, že lidský život nerovná se nekonečná procházka rajskou zahradou, je prospěšné podívat se na krizové okamžiky jinou optikou. Životní krize a propady nás dostávají na kolena a někdy až na pomyslné psychické dno. Oplátkou za naše trápení a jakoby za odměnu nám pomáhají uvědomit si, které hodnoty jsou pro nás důležité, jaké máme priority v životě. Pocity smutku a beznaděje definují a vymezují pocity radosti a štěstí, které bychom mohli v neustálém poklidném bezvětří považovat za samozřejmost. Ve chvílích, kdy člověk čelí bezprostředně a tváří v tvář ohrožení života, ať už svého nebo někoho blízkého, přemýšlí nad hodnotami běžně ve „vyspělé“ společnosti uznávanými, jako je kariéra, peníze, moc a úspěchy. Ve světle tragických událostí se mění priority, člověk zvažuje, co v životě je podstatné a pro něj opravdu důležité. Z popela povstanou odvěké ctnosti jako je odvaha, statečnost, odolnost, přejícnost, pokora a nesobeckost, moudrost, laskavost, mírumilovnost, činorodost – vlastnosti po všechny generace lidmi ceněné. Do popředí vstoupí potřeba budovat hodnotné vztahy, věnovat se rodině, trávit čas s dětmi, posilovat zdraví, žít v lásce, a prožívat celoživotně pocit spokojenosti.

Další podoby krize

Kromě mimořádných traumatizujících událostí dopadajících zvnějšku se vyskytují i vnitřní vývojové či psychosociální krize. Tyto krize, kdy vrcholí nějaký vnitřní konflikt, se periodicky vyskytuji na přelomu vývojových etap v průběhu lidského života. Jejich úspěšné zdolání a překonání je „domácím“ úkolem každého jedince. Psychologové se domnívají, že pokud se podaří krizi zvládnout, vývoj harmonicky probíhá dále. Pokud vývojový úkol nenaplníme, například krizi ignorujeme a nepracujeme po etapách na jejím překonání, nastávají komplikace a dochází k nerovnováze, k narušení vývoje osobnosti člověka a hromadění dalších nesnází v jeho životě. Mohou se dostavit závažné tělesné a duševní problémy, které se mohou stát chronickými, stejně jako přejít v patologické jednání. Sem se řadí například zvýšené nebezpečí závislosti na psychotropních a omamných látkách, sebepoškozování a sebevražedné jednání. Zdárné překonání životní krize je nepochybně jedním z nejtěžších úkolů, které nám život ukládá.

Jak ustát kritickou situaci

Jednou z myšlenek v období zvládání a překonávání krize by mohlo být vnitřní přijetí toho, co se děje. I když jsme frustrováni, protože to nejsou příjemné ani pěkné věci. Je dobré uvědomit si, že vše, co nás potkává, má svůj smysl, stejně tak jako smysluplná je naše existence na světě. Každý růst musí střídat také poklesy a neúspěchy, je to přirozená součást lidské existence. Toto uvědomění a přijetí pomůže tomu, že lidé nebudou tak snadno podléhat stresu a zoufalství. Krizové situace pak budou zvládat mnohem snadněji. Pojmout krizi jako možnost změny a šanci pozitivně přeorganizovat svůj život, není snadným úkolem. Je na místě neváhat a jako podpůrný prostředek se spojit s kvalitním psychologem, svěřit se blízkým osobám či sdílet téma s někým, kterého potkalo něco podobného. Při řešení situace prospěje procházet současně nějakou terapií, jejíž zaměření a podoba nám bude vyhovovat, a pomůže pojmenovat momentální dění. Relaxace umožní načerpání potřebných sil. Aktivní snaha dosáhnout duševní rovnováhy má pozitivní vliv na překonávání životních krizí, a současně posiluje naši sebedůvěru a sebeúctu, že jsme překonali nelehké překážky. Nové zkušenosti, ke kterým jsme bolestně dospěli, pak můžeme začlenit do našeho života a zužitkovat je.

Co život dal a vzal

Kritické životní události nás učí vážit si podařených a šťastných životních okamžiků a pocítit vděk za to, že jsme je mohli zažívat. Přijmout, že krize má smysl a význam v lidském životě, je cestou ke zralému přístupu k životu. K tomu se přidružuje odvaha krizi čelit, naděje a víra, že bude lépe. Od negativismu osvobozuje uvědomění a víra, že naše budoucnost je otevřená, že jsme aktivní účastníci, kteří si volí cesty, a že dobré věci a události opět vstoupí do našeho života.